S pár zvířátky na fotkách níže jsem měl tu čest v srpnu 2005 v jižním Bulharsku. Druhová pestrost i daleko větší hojnost se dá vysvětlit menší zeměpisnou šířkou, nepochybně na tom ale má zásluhu i (zatím) menší "civilizovanost" této země. Pokud bych mohl Bulhary o něco poprosit, řekl bych: Zůstaňte "NECIVILIZOVANÍ".

Musíte omluvit, že jsou úlovky většinou umístěny v mé levé ruce, nikdo jiný mi s nimi nechtěl zapózovat (nechápu proč). Děkuji tímto Petru Balejovi za určení některých úlovků - další podobnou havět naleznete na www.balcanica.cz.

 

Nejprve dvě štíhlovky kaspické (Dolichophis caspius), dvě staré a pod nimi jedna mladá, které jsem svým zájmem evidentně nas .... Štíhlovka kaspická je nejdelším evropským hadem, může dorůst až 3 m. Moje úlovky byly asi poloviční.

Toto zvířátko jsem se rozhodl raději moc nenas ..., jestlipak víte proč? Bulhaři jí říkají PEPELANKA, Chorvaté POSKÓK, my zmije růžkatá (Vipera ammodytes). Jed má silný jako naše zmije, ale má ho asi dvakrát více. Je plachá a celkem vzácná.

Užovku obojkovou (Natrix natrix) známe dobře i od nás, obývá největší kus světa ze všech hadů a na tomto areálu vytváří více poddruhů lišících se zbarvením. Na Ďábelské řece jsem potkal na jednom místě hned tři barevné variace. Zajímavý je proužkovaný poddruh Natrix natrix persa.

Také užovku podplamatou (Natrix tesselata) potkáme vzácně i u nás, hlavně u řek. V Bulharsku bydlí u řek, ale třeba i v lesích nebo přímo u moře na útesech . Nemá žluté půlměsíčky za hlavou, což vede k její záměně se zmijemi a často k jejímu nucenému odchodu ze světa.

Kdo při pohledu na předchozí obrázky nežasl nebo se dokonce osypával a přesto vydržel rolovat až sem, toho snad potěší poslední tři zvířátka. Ještěrka zelená (Lacerta viridis) u nás velmi vzácně obývá teplá skaliska v údolí Vltavy, Berounky a Sázavy, v Bulharsku je celkem hojná na mnoha biotopech včetně lesů. Vlevo je samička, vpravo ještě nevybarvené mládě.

A rarita na závěr, populace želvy zelenavé (Testudo hermanni) byly mnohde zdecimovány odchytáváním, nikde se to jimi nehemží, ale najít se dají. Dokážou přežít v úplně vyprahlé kamenité pustině a ukousnou i vegetaci, na kterou by člověk potřeboval pilku na železo. Pozor na prsty, nejsou tak přátelské jako MORLOR z Nekonečného příběhu!

7.7.2006 - Pro velký zájem;-) přidávám jednu fotečku ze Sozopolu z roku 1989 - to jsem byl ještě malý hoch, Todoru Živkovovi zbývaly tří měsíce vlády a mě nikdo ze zájezdu nevěřil, že něco exotického chytnu. Užovka levhardí (Zamenis situla) mě pokousala, ale já byl nadšený a donutil mamku vyplácat na ní zbytek filmu.